GIS II

Předmět GIS II, jak je asi zřejmé, navazuje na GIS I. Který už jste absolvovali na FŽP nebo jsme vám uznali srovnatelné základy z jiné školy. Co se na GIS II dozvíte a naučíte nového? Oproti GIS I je dvojka věnována hlavně rastrové reprezentaci prostorových dat a hlavním typu analýz v rastru. A také vás více trénujeme v interpretaci výsledků. Pamatujte, že nějaký barevný obrázek vám vyjde skoro vždy. Ale říká něco? Co? Není to celé blbost, neměli byste začít analýzu znovu? Stále se nad svými jednotlivými výsledky zamýšlejte. V GIS II i v požívání GIS vůbec. GIS II je jen předmět, který musíte splnit. Ale učíte se pro svou budoucí práci. Ať už analytiků v životním prostředí či referentů/šéfů, kteří budou práci analytiků posuzovat. Nebo třeba budete mít svou vlastní firmu a prostorové analýzy si zodpovědně uděláte sami. Nebo budete chtít umět pokládat otázky dodavateli analýz, abyste věděli, jestli vám nedodal chybné podklady.

K tomu se věcně naučíte:

  • Blíže chápat rozdíl mezi vektorovými a rastrovými daty a podíváte se na možnost jejich vzájemného převodu. Kdy to jde a kdy ne? Co se vám stane s geometrickou přesností, co se vám stane s atributy?
  • Osvojíte si nejjednodušší typ rastrové analýzy – reklasifikaci. Později zjistíte, že ji můžete využít pro řešení i složitějších otázek ve vašem oboru, a co teprve s využitím dalších typů GIS analýz které už znáte z GIS I a dále se naučíte v GIS II. Pokud si „velkou“ otázku dovedete rozdělit na části.
  • Rozdělit si postup na části jste si museli už při řešení semestrální práce GIS I, jinak byste ji nezvládli. Ve dvojce se naučíte, jak svůj postup snadno zopakovat s jinými hodnotami. Nebo (hlavně) jak část postupu upravit a pustit znovu, když vám dle první myšlenky vyšla nereálná blbost. Nebo když je třeba něco opakovat za určitých podmínek. To kouzlo se jmenuje Model Builder a Python. Nebojte nic, naučíme vás tomu, aniž byste se kdy setkali se základy programování.
  • Mapovou algebru. Co je mapová algebra? Nic složitého. GISové rastry jsou jenom čtverečky s hodnotami. Jako byste si na průsvitné čtverečkované papíry napsali čísla a pak si je překrývali a dávali mezi ně plus, mínus, děleno – a přemýšleli, co vám z toho vyjde. Nebo kdybyste měli jeden čtverečkovaný papír, v něm někde křížky a někde kolečka; a v druhém by byly hodnoty něčeho, třeba teploty. Je jednoduché spočítat a zobrazit v mapě průměrnou teplotu v oblastech křížků a koleček. Nebo můžete mít jen jeden čtverečkovaný papír. A můžete se ptát, co jak je zajímavé v okolí jednotlivých čtverečků. Rozdíl mezi měřenými parametry krajiny, rozdíl mezi počtem druhů rostlin či živočichů, rozdíl mezi měřenými parametry uspořádání sídel apod. nebo i hledání spádových oblastí a odtokových poměrů. Záleží jen, jakého tématu je vstupní rastr a co chceme hledat, jak zní naše odborná otázka.
  • Základní interpolační metody. O čem to je? My lidé bychom rádi měli změřené cokoliv na jakémkoliv místě republiky či planety. Ale to nejde, máme jen hodnoty na některých místech. Puntíky na mapě s hodnotami, které jsme změřili. Nezbývá, než hodnoty ve zbytku území nějak dopočítat. Ač popsání reality je složité a přibližují se mu jen specializované a složité matematické modely, nějaký náhled můžeme získat pomocí jednoduchých interpolačních metod. Naučíte se základní metody jak vyčíslit, jaké hodnoty by mohly být v prostoru (na mapě) mezi místy měření či pozorování.
  • Vyhodnotit chybu interpolace. Jak bychom si mohli stát za použitou metodou interpolace, kdybychom ji nějak nesrovnali s naměřenými daty a toto srovnání nedali do výsledků své práce? To bychom nebyli odborníci, počínali bychom si jak v reklamách typu „po užití tohoto prostředku budete o 20 % zdravější“. Tak nepracujeme. Naučíte se základnímu srovnání naměřených a interpolovaných dat pomocí Root Meat Square Error a věcné interpretaci svých výsledků.
  • Modelovaní terénu. Ač je to významná kapitola dvojky, věcně jen navazuje na úvod o interpolacích. Jen je měřenou hodnotou („zetkem“) nadmořská výška. K dosud předneseným a ukázaným metodám budeme mluvit o reliéfu a povrchu. Jaký mezi tím může být rozdíl? Také si ukážeme analýzy sklonu svahů, expozice svahů ke světovým stranám a analýzy viditelnosti.

Na zkoušce krátce zodpovíte teoretické otázky a pohovoříme o tom, jak jste řešili svůj projekt.

 

Studentské licence k ArcGIS 10.5 lze vyzvednout oproti podpisu v kanceláři D336.

Instalujte do svých zařízení ArcGIS 10.5.x (zpětná kompatibilita nebude fungovat)!

Stáhněte si kapitolu o metadatech, která chybí ve studijním materiálu pro GIS I.

Přečtěte si často kladené dotazy.

 

Přednášející: Vojtěch Barták

Cvičící: Vojtěch Barták, Kateřina Gdulová, Daniel Franke, Ondřej Lagner, David Moravec

Garant: doc. Ing. Petra Šímová, Ph.D. (tento semestr výjimečně nevyučuje, ale s důvěrou se obraťte s problémy, které by nemohli vyřešit vaši vyučující).

Soubory ke stažení

Další články v rubrice

English ☰ Menu

Na webových prezentacích České zemědělské univerzity v Praze (pod doménou czu.cz) používáme soubory cookies. Tyto soubory nám poskytují možnosti, jak lépe poskytovat služby a dále nám pomáhají analyzovat výkon webu. Informace o tom, jak naše weby používáte, můžeme sdílet se svými partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. V nastavení si můžete následně vybrat, které cookies můžeme používat. Svůj udělený souhlas, můžete kdykoliv změnit či odvolat.