Vliv fragmentace na nekrofágní druhy brouků

Řešitelský tým:

Koordinátor aktivity

 

Řesitelé:
Ing. Hana Šípková, Ph.D.
Mgr. Pavel Jakubec, Ph.D.

 

Zabránění fragmentaci ekosystémů ČR: vliv na nekrofágní skupiny brouků (AKTIVITA 10)

Cílem AKTIVITY 10 je shromáždit údaje o změnách rozšíření vybraných druhů, zejména se zaměřením na hrobaříky (rod Nicrophorus) a jiné druhy nekrofágních brouků (Coleoptera: čeledi Silphidae a Leiodidae). Výstupem AKTIVITY 10 je analýza biotopových nároků nekrofágních druhů brouků na vybraných stanovištích.

 

Stav řešení:
Způsob jakým se brouci vyrovnávají s prostředím a jeho změnami způsobenými člověkem včetně fragmentace krajiny vyvolává mnoho otázek zejména z toho důvodu, že na tento proces navazující změn biodiversity mohou mít negativní vliv i na samotného původce těchto změn, člověka. Tyto dopady mohou být nejen estetického rázu, ale i ekonomického rázu, protože hmyz jako takový poskytuje lidstvu mnoho ekosystémových služeb. U námi studovaných nekrofágních brouků je významný především jejich vliv na rozklad organických látek a jejich další koloběh v ekosystému.

V současnosti řada druhů nekrofágních brouků otevřené krajiny patří k vzácným a ohroženým složkám naší fauny. Cílem naší práce bylo analyzovat historické, ale i současné rozšíření brouků z čeledí Silphidae a Leiodidae na území České republiky. Výsledky této analýzy byli použity jako podklad pro návrh managementových opatření orientovaných na stabilizaci a podporu populací nekrofágních brouků v otevřené krajině.

Jako podklad pro analýzy rozšíření nekrofágních brouků byli použity nálezová data amatérských i profesionálních entomologů z řad České společnosti entomologické a data získaná z revidovaného muzejního materiálu. Část dat byla získána přímo v terénu odchytem zájmových druhů do zemních padacích pastí s návnadou. Souhrnem všech těchto zdrojů vznikla komplexní databáze s údaji o rozšíření nekrofágních brouků od začátku 19. století až do současnosti. K samotné analýze takto získaných dat jsme použili algoritmus umělé inteligence MaxEnt, který na základě zadaných proměnných prostředí (srážky, teplota, sezonalita,…) a záznamů o prezenci druhů vytvoří pravděpodobnostní model rozšíření tohoto druhu v zájmovém území (ČR). Tuto mapu jsme dále reklasifikovali za použití indexu Maximum training specificity and sensitivity na binomickou formu (přítomnost/nepřítomnost), která umožňuje intuitivní interpretaci.

Část zvířat z terénního odchytu byla odchycena živá a byli použiti k odchovu druhé generace, kdy nás zajímala především délka vývoje těchto druhů. Tato hodnota může být zajímavá především pro načasování ochranných opatření, kdy zejména doba rozmnožování je nejkritičtějším bodem celého vývoje a má tedy zásadní význam při jejich ochraně.

Dosud se nám podařilo na základě 958 záznamů o výskytu analyzovat rozšíření třech mrchožroutovitých brouků Nicrophorus antennatus, N. germanicus a N. sepultor. Náročnějším druhem na prostředí je N. antennatus, kdy jeho areál pravděpodobného výskytu zahrnuje pouze nejteplejší, nížinné oblasti ČR (Česká tabule, Hornomoravský úval, Dolnomoravský úval apod.). Hned po něm následuje N. germanicus, který kopíruje částečně rozšíření N. antennatus, ale pravděpodobně zasahuje až do jižních Čech. Nejrozšířenějším z těchto druhů je potom N. sepultor, který je ze všech také považován za běžnější druh a je klasifikován jako téměř ohrožený. Jeho výskyt pravděpodobně omezují pouze horské oblasti (Krkonoše, Šumava, Jeseníky apod.).

Tyto regiony jsou často využívány pro intenzivní zemědělské hospodaření, což může představovat hlavní zdroj ohrožení těchto druhů především v případě použití neselektivních insekticidů.

V následujícím výčtu komentujeme několik zásadních faktorů s pravděpodobně zásadním vlivem na početnost a stabilitu populací zájmových druhů. Zároveň navrhujeme opatření, která by mohla mít pozitivní dopad na tyto populace.

  1. Použití širokospektrálních insekticidů v polních ekosystémech může negativně ovlivňovat početnost ohrožených druhů hrobaříků, především v případě, že jsou aplikovány v době jejich rozmnožování (květen – červenec). Doporučujeme jejich nahrazení insekticidy selektivními případně biologickými a mechanickými metodami ochrany plodin v místech s potvrzeným výskytem zájmových druhů ve výše zmíněném období.
  2. Použití hluboké orby může negativně ovlivňovat přezimování ohrožených druhů hrobaříků, proto navrhujeme její omezení v místech s potvrzeným výskytem těchto druhů.
  3. Meze a remízky bez souvislého pokryvu keřovým patrem mohou sloužit jako refugium pro ohrožené druhy hrobaříků. Jejich ochrana a případně tvorba nových by mohlo pomoci stabilizovat populace těchto druhů a podpořit kolonizaci nových oblastí.
  4. Lesní porosty se ukazují jako nevhodné pro kolonizaci a rozmnožování ohrožených druhů hrobaříků, kteří patří bez výjimky k nelesním specialistům, vázaným na teplejší regiony ČR. Omezit zalesňování a bránit zarůstání (sukcesi) stávajících otevřených ploch, jako jsou louky a pastviny by mohlo přispět k stabilizaci jejich populací.

 

 

Fotogalerie:

Další články v rubrice

English ☰ Menu

Na webových prezentacích České zemědělské univerzity v Praze (pod doménou czu.cz) používáme soubory cookies. Tyto soubory nám poskytují možnosti, jak lépe poskytovat služby a dále nám pomáhají analyzovat výkon webu. Informace o tom, jak naše weby používáte, můžeme sdílet se svými partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. V nastavení si můžete následně vybrat, které cookies můžeme používat. Svůj udělený souhlas, můžete kdykoliv změnit či odvolat.