Početnost a přežívání mláďat vodních ptáků

Řešitelský tým:

Koordinátor aktivity:

 

Řešitelé:
Mgr. Klára Poláková

 

Početnost a přežívání mláďat vodních ptáků v podmínkách fragmentovaných rybničních lokalit (AKTIVITA 5)
Cílem AKTIVITY 5 je analýza faktorů ovlivňujících přežívání mláďat v rodinkách voděných individuálně značenými samicemi potápivých kachen (zejména poláka velkého a poláka chocholačky), a to s využitím dat získaných při sledování označených samic obou uvedených druhů v letech 2002–2014 i v průběhu řešení projektu.

 

Stav řešení:

Cílem projektu bylo zhodnocení faktorů ovlivňujících početnost a přežívání mláďat v rodinkách vodních ptáků. Sběr dat v terénu probíhal na 175 rybnících Třeboňska, Soběslavska a Jindřichohradecka, a navazoval tak na monitoring hnízdních populací vodních ptáků, probíhající v jižních Čechách od roku 2005. Sčítání bylo prováděno v pravidelných (10-14denních) intervalech od dubna do srpna, kdy při devíti kontrolách byla zjišťována nejen celková početnost jednotlivých druhů, ale i zastoupení samců a samic, včetně identifikace individuálně značených jedinců. Dále byly zaznamenávány údaje o rodinkách vodních ptáků, tedy počet a stáří mláďat v jednotlivých rodinkách. Takto byla monitorována nejen početnost adultních jedinců, ale i počet a přežívání mláďat v jejich rodinkách.

Na vybraných rybničních lokalitách probíhalo i vyhledávání hnízd a odchyt samic na hnízdech. Samice byly měřeny, váženy a individuálně značeny, což umožnilo jejich další sledování. V letech 2015 - 2016 bylo v centrální části Třeboňské pánve odchyceno celkem 10 samic zrzohlávky rudozobé, 9 samic poláka velkého a 42 samic poláka chocholačky. Z nich vylíhlo svá mláďata 10 samic zrzohlávky rudozobé, 7 samic poláka velkého a 29 samic poláka chocholačky. Následně se podařilo zachytit 80 % samic s mláďaty nebo bez mláďat u zrzohlávky rudozobé, 57 % samic poláka velkého a 90 % samic poláka chocholačky.

Takto získaná data byla následně využita k Analýze vlivu distribuce potravní nabídky na reprodukční úspěšnost a populační dynamiku hnízdních populací vodních ptáků. Byl testován vliv environmentálních a klimatických podmínek na počet rodinek a mláďat jednotlivých druhů vodních ptáků. Nejvýraznější vliv na počet rodinek měla průhlednost vody, kterou lze považovat za indikátor trofické situace jednotlivých rybníků. Její význam byl nejvyšší zejména v červnu a červenci, kdy v podmínkách vysokých hustot rybích obsádek dochází k silnému vyžíracímu tlaku zejména kaprů, kteří výrazně sníží nabídku potravy pro mláďata vodních ptáků. Dojde také k výraznému snížení denzity zooplanktonu, který pak již nedokáže zabránit vysokému rozvoji planktonních řas. Právě vysoké denzity planktonních řas jsou příčinou snížení průhlednosti vody. V podmínkách nízké průhlednosti vody pak mláďata kachen nedokáží nalézt vhodnou potravu. U některých druhů byl prokázán pozitivní vliv také dalších environmentálních faktorů, jako je rozloha vodní plochy, průměrná hloubka vody, počet ostrovů, zastoupení mokřadů a otevřené krajiny v okolí.

Na základě individuálního značení bylo zjištěno, že přežití mláďat je nejnižší od vylíhnutí do 10. dne života, celková pravděpodobnost přežití byla 0,395 pro poláka velkého a 0,383 pro poláka chocholačku. Přežití bylo negativně korelováno se vzdáleností přesunů kachňat, kdy nejčastější pohyb byl do 2 km od hnízdního rybníka a maximální vzdálenost, kterou mláďata překonala, bylo 5 km.

Dále byl testován vliv alternativní (bezkaprové) rybí obsádky s převahou candáta obecného, s příměsí lína obecného a dalších druhů ryb, která byla aplikována v roce 2015 a 2016 na rybníku Rod v CHKO Třeboňsko. V tomto rybníce proto nedošlo k vyžrání zooplanktonu a průhlednost vody zůstala vysoká po celou hnízdní sezónu. Na tuto výhodnou trofickou situaci pochopitelně zareagovali také vodní ptáci, zejména potápivé kachny, pro které se tento rybník stal klíčovou lokalitou v rámci celé CHKO Třeboňsko i okolních oblastí. Počty samic, vodících mláďata, zde výrazně převýšily početnosti na okolních rybnících. Bylo zde zjištěno i vyšší přežívání mláďat. Dále byl prokázán velký význam rybníka Rod pro býložravé (herbivorní) druhy ptáků (např. lyska černá, kopřivka obecná, labuť velká), jejichž počty kulminovaly (dosáhly počtu několika set jedinců) na rybníku Rod v pohnízdní době a v době počátku podzimního průtahu.

Počet samic poláka chocholačky, zjištěných na počátku jejich hnízdní sezóny, i celkový počet samic vodících mláďata na rybníku Rod výrazně v obou zmíněných letech přesáhl obdobné údaje za posledních 10 let. Pozoruhodnou skutečností je i to, že v roce 2015 byl počet samic vodících mláďata na rybníku Rod výrazně vyšší než počet samic zjištěných na počátku hnízdní sezóny. Toto zjištění také napovídá tomu, že se sem patrně přesunuly samice hnízdící na okolních rybnících.

Pozoruhodným zjištěním bylo také prokázání zimování (leden – únor 2016) několika jedinců poláka chocholačky, poláka velkého i hohola severního na tomto rybníce, mezi nimiž byla i jedna samice označená v červenci 2015 na hnízdě na rybníku Naděje, a později v červenci a srpnu 2015 vodící mláďata na rybníku Rod. Zřejmě zde tedy byl dostatek potravy pro potápivé kachny i v zimním období.

Výsledky těchto analýz lze využít k Návrhu na vytvoření optimální sítě potravně vhodných lokalit, který může byt aplikován v podmínkách fragmentované rybniční krajiny. Vodní ptáci, zejména samice potápivých kachen, dokáží využít fragmentované potravní zdroje, pokud v dostupné vzdálenosti od hnízdišť jednotlivých druhů existují optimální potravní stanoviště (bezkaprová rybí obsádka, vysoká průhlednost vody i v červenci) v naší rybniční krajině.

Na základě těchto poznatků je možno navrhnout management na ochranu hnízdících populací potápivých kachen v Jižních Čechách. Vhodné by bylo na některých rybnících snížit velikost rybí obsádky a změnit druhovou skladbu ryb, což by snížilo potravní konkurenci kachen s kapry a zajistilo i vyšší průhlednost vody. Toto opatření by podpořilo růst vodní makrofytní vegetace, která nejen plní funkci úkrytů pro rodinky, ale také je na ni vázána řada bezobratlých živočichů, jež jsou významnou potravní složkou potápivých kachen, zejména mláďat. Vodní rostliny jsou i součástí jídelníčku některých vodních ptáků např. zrzohlávky rudozobé. Tyto extenzivně obhospodařované rybníky v kombinaci s plůdkovými rybníky by měly být ve vzdálenostech do 5 km od sebe a měly by být propojené vhodnými biokoridory (potoky, stoky), aby se mezi nimi mohly rodinky vodních ptáků pohybovat bez významných ztrát na mláďatech. Dále by tyto vhodné lokality neměly být na okrajích rybničních soustav, ale nejlépe v jejich centrální části obklopené dalšími mokřady. Ostrůvky by měly být udržovány, aby nezarůstaly vegetací a poskytovaly tak dostatek hnízdních možností pro vodní ptactvo.

Výsledky monitoringu individuálně značených samic poláka velkého a zejména poláka chocholačky navíc dokazují, že vhodný management i jen jediného rybníka (rybník Rod v letech 2015 a 2016) může mít značný význam pro vývoj hnízdních populací těchto druhů v rámci celého Třeboňska, a to hlavně z důvodů zvýšeného přežívání mláďat a vysoké míry fidelity (návratnosti na hnízdiště) jednotlivých hnízdících samic.

 


Fotogalerie:

Další články v rubrice

English ☰ Menu

Na webových prezentacích České zemědělské univerzity v Praze (pod doménou czu.cz) používáme soubory cookies. Tyto soubory nám poskytují možnosti, jak lépe poskytovat služby a dále nám pomáhají analyzovat výkon webu. Informace o tom, jak naše weby používáte, můžeme sdílet se svými partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. V nastavení si můžete následně vybrat, které cookies můžeme používat. Svůj udělený souhlas, můžete kdykoliv změnit či odvolat.