Co říkají drony o zeleni a vedru ve městech?

Co nám říkají drony o zeleni a vedru ve městech? V horkých dnech tohoto léta začínáme ve městech oceňovat stín každého stromu nebo třeba blízkost fontány. Instinktivně tušíme, že v přítomnosti vody je nám o něco lépe a že nám v parku není takové vedro, jako mezi rozpálenými betonovými plochami. I když nesedíme zrovna ve stínu. A při tom někdy bojujeme proti tomu, aby takové plochy ve městech byly. Někdy jako jedinci, které obtěžuje stín a padání listí v podzimních dnech, někdy jako investoři či městští zastupitelé, protože zeleň zabírá místo výstavbě.

Poučeni vedry let předchozích a s myšlenkou, že to asi není výjimka, že se to asi bude opakovat, začínáme přemýšlet podrobněji. Co když to spadané listí je dobrou cenou za snížení teploty v létě? Vnímáme to pocitově a rádi bychom znali nějaká čísla. Lze vliv zeleně a vodních prvků na mikroklima města změřit, aniž bychom platili například za sledování stovek teploměrů zapíchaných všude v našem okolí? Aniž bychom platili za to, že je vědcům někdo zničí z rozmaru nebo si je vezme domů na balkon?

Jde to. Pomocí lehkého dronu vybaveného termální kamerou. Pokud nám někdo udělá podrobnou termální mapu naší obce či městské části, dozvíme se nejen, jak na tom jsme v okolí svého domu, ale máme i podklad pro plánování. Ať už své zahrady nebo celé městské části. A můžeme pak lépe přemýšlet, jestli nám strom stojí za spadané listí, jestli nám jezírko stojí za místo pro tenisový kurt nebo jestli nám park stojí za místo pro pár rodinných domků.

 

Termální snímek pořízený vědci z Fakulty životního prostředí v areálu ČZU v Praze zobrazuje park (vlevo) a budovu (vpravo). Modré odstíny vyjadřují studenější objekty, žluté teplejší a červené nejteplejší. Vlevo dole je nejstudenější plocha, malý rybníček v parku. Vpravo vidíte střechu velké budovy. Uprostřed snímku jsou červené střechy menších budov a menší nezatravněné povrchy v parku. Modré odstíny představují stromy a jejich stíny. Červenožlutý pás v pravém horním okraji snímku ukazuje zaparkovaná auta.

 

Možnostmi tvorby termálních map z dronů se v posledních měsících začal zabývat tým vědců z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze.  Mapy zobrazující teploty v relativní škále lze získat celkem snadno, nejsou ale přesným vyjádřením teploty. Problém je v tom, že termální kamera dronu neměří přímo teplotu, ale objektem vyzařované infračervené záření. Toto vyzařované záření závisí jak na teplotě objektu, tak na jeho dalších vlastnostech, které jsou specifické pro jednotlivé materiály (jezírko, strom, asfaltový chodník, plechová střecha, tašková střecha atd.). Ve výsledku lze tedy snímek z dronu na termální mapu ve stupních Celsia přepočítat, ale poměrně složitým postupem, který kombinuje termální snímek s mapou typů pokryvu, získanou například pomocí dronu s multispektrální kamerou.

Na tvorbu termálních map tedy nestačí jen vybavení přístroji, je třeba pracovat s týmem odborníků na dálkový průzkum Země. Výzkumný tým Prostorových věd Fakulty životního prostředí vybavený zkušenými piloty i specialisty na dálkový průzkum Země bude brzy moci prezentovat první výsledky.

Petra Šímová, Jan Komárek, Petr Klápště, David Moravec, Ondřej Lagner