Zemědělská krajina není obydlená pouze zajíci či srnčí zvěří, ale i vzácnějšími druhy ptáků, kteří jsou vázáni na holou půdu a otevřenou krajinu bez vegetace. Jedním z takových druhů je i čejka chocholatá, jejímž hnízdním i tahovým chováním se zabývají odborníci z katedry ekologie FŽP. Tým ornitologa Martina Sládečka monitoruje vybrané jedince čejek pomocí GPS vysílaček, monitorují jejich hnízda a chování.
Hnízdní sezona čejek chocholatých letos již skončila – trvá totiž většinou od konce března do první poloviny června. V posledních letech se však celá hnízdní sezóna posouvá již na začátek března a končí dříve. Na vině je zarůstání hnízdních lokalit hustou vegetací, která je pro čejky nevhodná.
V letošní sezoně provedly námi sledované čejky celkem 62 hnízdních pokusů, z nichž se mláďata vylíhla v pouhých pětadvaceti. Vylíhlá čejčí kuřata váží mezi 15 a 20 gramy. Přibližně měsíc zůstávají na zemi v blízkosti svých rodných hnízd, než svoji hmotnost před vzletem téměř zdesetinásobí.
Na malá čejčí kuřata číhá však řada nebezpečí, a proto není divu, že z 25 vylíhlých hnízd bylo pouze devět úspěšných, kdy mláďata přežila do vzletnosti. Čejčí mláďata mohou skončit nejen v tlamách a spárech pozemních či ptačích predátorů, ale vážným problémem je i proměnlivé počasí. Náhlé chladné dny a noci jarních měsíců totiž znamenají, že rodiče musí svá mláďata zahřívat po větší část dne, a kuřata tak nemají čas a prostor hledat a sbírat potravu.
Nyní je hnízdění u konce a čejky pomalu začíná hnát touha po cestování. Část z monitorovaných čejek již překročila hranice České republiky, většinu z nich však stále tah na zimoviště čeká. Tažné trasy jednotlivých ptáků můžete sledovat na webu Čejčí stopou https://waderscope.fzp.czu.cz/cs či na facebookovém profilu Behavioral Ecology research group.
Projekt je spolufinancován Technologickou agenturou ČR v rámci Národního plánu obnovy z evropského Nástroje pro oživení a odolnost.
