Jak se z neudržovaného křoví stává biologicky cenné území pro hmyz

Z jedné strany paneláky, z druhé keřová houšť. A mezi tím kus přírody, který měl na víc než jen zarůstat a degradovat. Než jsme ale mohli vzít do ruky pilu nebo křovinořez, čekala nás pořádná lekce v papírování. Dnes už můžeme s radostí říct, že jsme úspěšně vyjednali výpůjčku pozemků, prošli všechna úřední kolečka a získali potřebné povolení ke kácení. Teprve potom jsme totiž mohli skutečně začít se zásahy. Husté keřové porosty a náletové dřeviny šly na části lokality pryč, ostružiníky také mizí, stará biomasa byla posečena, odpadky alespoň na čas vysbírány. A když jsme prostor trochu otevřeli, přišla na řadu i pastva, v červenci se kozy a ovce ujaly managementu tam, kde lidská ruka už nestačí. Výsledek? Místo zarostlého chaosu se konečně začíná rýsovat lesostepní mozaika, která, doufejme, už příští rok začne zase o něco více kvést, bzučet… zkrátka žít. Potenciál tu totiž rozhodně je, viz náš záznam okáče metlicového na lokalitě. Na podzim nás navíc čeká ještě vytvoření písečné duny pro samotářské včely a modelace drobných tůněk. Tohle totiž dává smysl – nám i přírodě.

Podpořeno z projektu: Biodiverzita věc obecní: aplikace moderních postupů pro podporu biodiverzity ve městech a v jejich okolí.

Další články v rubrice

English ☰ Menu

Na webových prezentacích České zemědělské univerzity v Praze (pod doménou czu.cz) používáme soubory cookies. Tyto soubory nám poskytují možnosti, jak lépe poskytovat služby a dále nám pomáhají analyzovat výkon webu. Informace o tom, jak naše weby používáte, můžeme sdílet se svými partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. V nastavení si můžete následně vybrat, které cookies můžeme používat. Svůj udělený souhlas, můžete kdykoliv změnit či odvolat.