Úvodem
Lýkožrout smrkový je častou příčinou lesních disturbancí ve střední Evropě. V posledních letech se počet kůrovcovích kalamit zvyšuje, také díky změnám klimatu. Kůrovcové kalamity představují v současnosti vážná rizika i budoucí výzvy lesního hospodaření. Ač je problematika kůrovce dlouho známá, prostorová distribuce a dynamika těchto kalamit není dostatečně odborně popsaná. Chráněné či bezzásahové lesní zóny tak představují neocenitelný zdroj informací k pochopení a popsání šíření škůdce porostem. Techniky pozorování Země představují efektivní neinvazní způsob výzkumu, protože spektrální změna stromu je pozorovatelná speciálními senzory již během několika dnů po napadení. Vhodným prostředkem jsou proto díky svému vysokému prostorovému rozlišení bezpilotní letecké systémy (drony), které umožňují detekci na úrovní jednotlivých korun stromů. Získané znalosti poslouží také pro modelování možného budoucího šíření (predikci) škůdce.
Dílčí kroky
Klíčovým krokem při analýze multi-spektrálních dat z bezpilotního systémů je precizní detekce korun stromů. Toho lze velmi efektivně dosáhnout s využitím výškových modelů, které vznikají během procesu mozaikování snímků, a jejich hydrologických analýz.
Nezbytným krokem je také stanovení spektrálních charakteristik korun stromů, aby mohlo dojít k rozlišení zdravých, časně napadených a již odumřelých jedinců.
Aby došlo k zajištění maximálních výsledků, byly v červnu pořízeny snímkováním lokality tři různé datové sady z odlišných senzorů. Zároveň proběhlo rozmístění dalších klimatických čidel napříč lokalitou. Ta byla zároveň detailně prozkoumána společně s místním lesním správcem, aby bylo zajištěno maximální množství relevantních informací.
Zůstaňte v kontaku (ČJ) nebo kontaktu (AJ) s projektovými novinkami!
Projekt probíhá ve spolupráci se Správou Krkonošského národního parku.
