Nejcennější chráněné oblasti Krkonošského národního parku, konkrétně Obří důl, jsou nadále pod drobnohledem specialistů z Katedry prostorových věd FŽP ČZU v Praze. Kůrovcový tým zde ve spolupráci se správou parku již sedmým rokem pokračuje s dálkovým průzkumem údolí a jeho lesního porostu. Na přesně vytyčené letecké trase pomocí bezpilotního prostředku, dronu, osazeného multispektrální kamerou mapuje změnu stavu tamních vegetace. Zejména smrky ztepilé procházejí v posledních letech značnou proměnou, a i na první pohled je patrný rozpad smrkových porostů na západním svahu nejvyšší české hory Sněžky. Na vině je nejen působení kůrovce, ale také kumulativní efekt stresu v podobě sucha. Teplotu a vlhkost půdy v Obřím dole navíc dlouhodobě měří půdní senzory. V kombinaci s dálkovým průzkumem se tak nabízí celostní vhled do jedinečné lokality horské přírody.
"Kombinace výskytu kůrovce a stresu ze sucha urychluje degradaci lesů. Vzhledem k pozorovaným trendům je klíčové pokračovat v dlouhodobém monitorování, abychom lépe pochopili, jak se tyto ekosystémy přizpůsobují a jaké strategie by mohly pomoci zmírnit jejich úbytek.“ vysvětluje Jan Komárek.
Aktivity vědců v Krkonoších se v současné době znásobili díky mezinárodnímu projektu EarthBridge, který do Obřího dolu v roce 2024 přivedl skupinu mezinárodních studentů z německých, italských a českých univerzit, aby zde společně sledovali a řešili aktuální environmentální problémy, jako je vliv klimatické změny na nejvyšší české pohoří.
