Probíhající změna klimatu má mimo jiné velký vliv na disturbance lesních ekosystémů, s nimiž je významně spojena současná kůrovcová kalamita způsobená zejména lýkožroutem smrkovým (Näsi et al., 2015; Raffa et al., 2008). Kůrovcová kalamita ovlivňuje významně produkční funkci lesa, současně má ale vliv i na jeho ekologickou funkci spojenou se zadržováním vody v krajině, ukládáním živin a uhlíku (Edburg et al., 2012) či ochranou biodiverzity (Müller et al., 2008). Kůrovcová kalamita tak významně narušuje rovnováhu lesních porostů, a tím i celý lesní ekosystém (Bright et al., 2014). Jehličnaté lesy mírného pásu se tak stávají jedněmi z nejohroženějších ekosystémů naší planety (Seidl et al., 2017). Cílem řady vědeckých studií je proto z různých úhlů pohledu najít jakýkoli vhodný nástroj, který by šíření lýkožrouta smrkového eliminoval nebo alespoň zpomalil. Této problematice je v posledních letech věnována zvýšená pozornost, přesto zatím neexistuje komplexní a zároveň efektivní řešení. Přitom detekce napadení porostů (na úrovni jednotlivých stromů) je důležitá nejen z ekonomických, ale i z výše zmíněných ekologických důvodů (Fassnacht et al., 2014; Hais et al., 2016; Senf et al., 2015).
Jedním z možných podpůrných nástrojů pro detekci napadených stromů je využití bezpilotních leteckých systémů. Této problematice se věnuje metodická příručka, které podrobně popisuje kroky zpracování dat pořízených dronem až k vlastní identifikaci napadených stromů. Metodika byla certifikována Ministerstvem zemědělství ČR v březnu 2019 a je volně dostupná (viz níže).
