Zvýšená poptávka po kovech potřebných pro výrobu obnovitelné energie, jako například měď, nikl a lithium, by mohla být pro některá města a regiony rušivější než ukončení produkce uhlí. Studie týmu vedeného Kamilou Svobodovou z australské University of Queensland, která působí také na Fakultě životního prostředí České zemědělské univerzitě v Praze, analyzovala plošné důsledky dekarbonizace s cílem zjistit globální rozložení rizik a přínosů pro obyvatele. Tým vypočítal, že zatímco úplné vyřazení uhlí by se dotklo uhelných regionů s minimálně 33,5 miliony lidí, až 115,7 milionů ale může ohrozit těžba kovů pro obnovitelné technologie. Globální přechod na nízkouhlíkové hospodářství tak může přinést vážné ekonomické potíže. Výsledky studie přináší aktuální vydání časopisu Nature Communications.
Jedním z výsledků je také geograficky rozdílné rozložení rizik - důlní města v USA jsou nejcitlivější na postupné vyřazování uhlí, zatímco v Austrálii a Kanadě jsou nejcitlivější na zavádění produkce kovů. "Otázky sociálních rizik spojených s těžbou nerostů jsou zřídka zvažovány v globálním měřítku a s touto studií jsme schopni dodat model, který lze aplikovat v regionech čelících tlaku energetické transformace," doplnila Svobodová.
Článek je v plném znění k dispozici zde: https://doi.org/10.1038/s41467-022-35391-2
Citace: Svobodova, K., Owen, J.R., Kemp, D. et al. Decarbonization, population disruption and resource inventories in the global energy transition. Nat Commun 13, 7674 (2022). https://doi.org/10.1038/s41467-022-35391-2