Mezinárodní tým vědců s účastí Jany Kocourkové a Kerry Knudsena z FŽP přinesl nový vhled do evoluce hub a lišejníků. Jejich analýza 30 genomů domněle časně se rozbíhajících evolučních linií ve skupině hub zvané Pezizomycotina zjistila, že 22 linií (sdružujících více než 600 druhů) vede zpět k jedinému společnému předkovi, který se oddělil od společného předka Eurotiomycetes a Lecanoromycetes před 300 miliony lety. Tato nově šíře vymezená skupina, definovaná jako lichinomycety, zahrnuje lišejníky a hmyzí symbionty, endofyty a mykorhizy, jejichž morfologie je natolik rozdílná, že na základě morfologických rozdílů byly do nedávna zařazené v šesti různých taxonomických třídách. Tento nový přístup řeší dosud nedefinovanou taxonomii a zakládá nezávislý evoluční původ mnoha životních stylů v jediné, morfologicky různorodé skupině hub. Genom jednoho ze 30 druhů byl sekvenován také z materiálu pocházejícího z Moravského krasu
Citace: Díaz-Escandón, D., Tagirdzhanova, G., Vanderpool, D., Allen, C. C., Aptroot, A., Češka, O., Hawksworth, D. L., Huereca, A., Knudsen, K., Kocourková, J., Robert Lucking, R., Resl, P., & Spribille, T. (2022). Genome-level analyses resolve an ancient lineage of symbiotic ascomycetes. Current Biology.
Plné znění článku naleznete zde: https://doi.org/10.1016/j.cub.2022.11.014
Abstrakt:
Vřeckovýtrusé houby (Ascomycota) zahrnují asi dvě třetiny dosud popsaných druhů hub. Více než 98 % známých ascomycot patří do Pezizomycotina, včetně mnoha ekonomicky důležitých druhů a také různých patogenů, rozkladačů a vzájemných symbiontů. Naše chápání evoluce Pezizomycotina bylo až dosud založeno postavení tradičně dobře definovaných taxonomických tříd. Nicméně existuje také značná diverzita v liniích, od kterých jsme neměli dostatek sběrů ani kultur, a u kterých jsme domnívali, že patří k raně diverifikujícím se liníniím. Získali jsme genomy z 30 domnělých časně se rozbíhajících linií, které nebyly zahrnuty v nedávných fylogenetických analýzách, a analyzovali jsme je spolu se 451 genomy pokrývajícími všechny dostupné rody askomycet. V publikované práci ukazujeme, že 22 z těchto linií, které společně představují více než 600 druhů, mají společného jediného předka, který se oddělil od společného předka Eurotiomycetes a Lecanoromycetes před 300 miliony lety. Nová větev, kterou zde rozpoznáváme jako šířeji definovanou třídu Lichinomycetes, zahrnuje lišejníky a hmyzí symbionty, endofyty a pravděpodobné mykorhizní houby. Jejich morfologie je natolik rozdílná, že na základě morfologických rozdílů byly do nedávna zařazené v šesti různých taxonomických třídách. Abychom otestovali skryté sdílené znaky v této skupině, analyzovali jsme obsahy genomů a porovnali genové soubory s příbuznými skupinami ascomycot. Bez ohledu na jejich životní styl mají Lichinomycetes menší genomy než většina vláknitých vřeckovýtrusých hub, se sníženým arzenálem enzymů degradujících sacharidy a seskupeními genů sekundárních metabolitů. Naše analýza genomů ze širokého vzorku materiálu řeší vztahy mnoha „osiřelých“, dosud nezařazených vřeckovýtrusých hub a dokládá nezávislý evoluční původ mnoha mutualistických životních stylů v rámci jediné, morfologicky hyperdiverzní větve hub.