Botanik Gabrielo Midolo ze špičkového analytického týmu makroekologa Petra Keila publikoval nový článek v prestižním časopise Science Advances. Zde uvádíme hlavní zjištění úzce související s intenzivním hospodařením v Evropě:
- Vědci zanalyzovali téměř 650 tisíc vegetačních ploch napříč Evropou za roky 1960 až 2020.
- Druhů rostlin preferujících živinami bohaté půdy za posledních šedesát let v Evropě prudce přibylo, a to napříč všemi stanovišti.
- Vědci potvrdili zahušťování vegetace - prudký nárůst druhů náročných na dusík, doprovázený mírným nárůstem druhů tolerujících zástin.
- Odhalili silnou souvislost mezi zanecháním půdy ladem a šířením druhů, jež preferují stinnější a na živiny bohatší stanoviště.
- Výsledky zatím nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě poukazují na příčinnou souvislost mezi hospodařením v krajině s intenzivním využitím hnojiv a změnou celkové vegetace kontinentu.
_ _ _
Tisková zpráva:
Rostlinná společenstva Evropy se zahušťují a přibývá druhů vyžadujících dusík - jednoznačný trend posledních šedesáti let
Druhů rostlin preferujících živinami bohaté půdy, tedy ty s vysokým obsahem dusíku, za posledních šedesát let v Evropě prudce přibylo. A to napříč všemi stanovišti - lesy, mokřady, křoviny a traviny. K tomuto jednoznačnému závěru došli vědci v čele s botanikem Gabrielem Midolem z České zemědělské univerzity v Praze, kteří zanalyzovali téměř 650 tisíc vegetačních ploch napříč Evropou za roky 1960 až 2020. Zjistili také mírný nárůst druhů tolerujících stín. Výsledky zatím nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě tak poukazují na příčinnou souvislost mezi hospodařením v krajině s intenzivním využitím hnojiv a změnou celkové vegetace kontinentu. Článek mezinárodního týmu botaniků a analytiků právě publikoval prestižní vědecký časopis Science Advances.
Antropogenní dopady mění diverzitu a druhové složení rostlin, nicméně zůstává nejasné, jak změny ve složení společenstev kopírují změny prostředí dlouhodobě a napříč celými kontinenty. V této studii proto autoři vyhodnotili vliv ekologických faktorů (zejména světlo, teplota, půdní vlhkost, půdní dusík a půdní pH) a použili celkem 18 345 časových řad zahrnujících hlavní rostlinná stanoviště Evropy.
Vědci potvrdili posun ve složení společenstev projevující se prudkým nárůstem druhů náročných na dusík, doprovázený mírným nárůstem druhů tolerujících zástin – dochází tedy zjevně k zahušťování vegetace. Lesní společenstva se posunula směrem k druhům spojeným s vyšším pH půdy, zatímco mokřadní společenstva vykazovala v průběhu času pokles druhů závislých na vlhkosti. Odhalili také silnou souvislost mezi zanecháním půdy ladem a šířením druhů, jež preferují stinnější a na živiny bohatší stanoviště.
„Když jsme pracovali na našich prvních analýzách druhového bohatství, přemýšlel jsem, které rostliny se vyskytují častěji a které mizí, a přesněji řečeno, jaké podmínky prostředí tyto rostliny preferují. Rostliny a další organismy jsou něco jako „živoucí senzory“ prostředí, které obýváme, a jejich přítomnost v prostoru a čase nám může hodně říct o změnách prostředí, což je koncept zvaný bioindikace. Naše nová studie je přímou aplikací těchto znalostí k rekonstrukci toho, jak se složení vegetace změnilo za posledních šedesát let,“ uvedl Midolo.
„Je zajímavé vidět, že změny, které pozorujeme u nás, se ukazují jako platné pro celou Evropu. Díky činnosti člověka se mění přírodní podmínky, což některým druhům prospívá a jiným naopak škodí. Například se šíří druhy s vyššími nároky na dusík, z nichž řada patří mezi silné konkurenty. Svým rozrůstáním pak mohou způsobit ústup už tak ohrožených druhů,” podotýká spoluautorka, botanička Irena Axmanová z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Výzkum byl součástí projektu týmu analytiků biodiverzity pod vedením Petra Keila (Fakulta životního prostředí ČZU v Praze) financovaného Grantovou agenturou České republiky (GAČR, projekt č. 24-14299L). Na článku spolupracovali vědci z celkem 14 evropských zemí.