Studie u D5 poukázala na rozsah půdní kontaminace kovy

Nová studie Fakulty životního prostředí ČZU provedená na polích v bezprostřední blízkosti dálnice D5 byla zaměřena na organické polutanty a kovy. Výsledky potvrzují, že je okolní půda nevhodná pro pěstování zemědělských plodin pro potravinářství i jako krmivo pro hospodářská zvířata. Studii zadal stavitel průmyslových zón Panattoni, který se specializuje na udržitelný rozvoj.

Teprve v roce 2001 byla v ČR zakázány pohonné hmoty s příměsí olova. Tehdy disponovala země něco málo přes 750 km dálnic, v jejichž bezprostřední blízkosti bylo téměř 225 000 000 m2 půdy vystavené spadu částic olova produkovaných motorovými vozidly.
„Výzkumná zpráva přinesla dva zásadní závěry: zemědělská půda v okolí dálnice se potýká s koncentrací olova násobně přesahující bezpečnostní limity, a přestože zátěž se vzrůstající vzdáleností klesá, kvůli vyvýšenému terénu vozovky nad okolní krajinu se šíří do větší vzdálenosti. Analýza zde aktuálně pěstované pšenice a řepky olejné prokázala nadlimitní hodnoty oproti stávajícím evropským normám jak u olova, tak u kadmia a arsenu. Tyto plodiny proto nemohou sloužit ani jako potravina, ale ani jako krmivo,“ vysvětluje Vladislav Chrastný, profesor z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity. 
U drtivé většiny z mnoha desítek analyzovaných organických polutantů se ukázalo, že jejich koncentrace jsou podlimitní, v přípustných hladinách daných současnou legislativou. To odpovídá i závěrům z předchozích studií. To ovšem vůbec neznamená, že by zemědělská půda těsně přiléhající k frekventovaným pozemním komunikacím (a konkrétně k této) byla automaticky zcela bezpečná a vhodná k produkci zemědělských plodin. Naopak – analýza půdních vzorků v oblasti kovů totiž ukazuje, že kontaminace olovem (Pb) ve vzdálenosti 10 až 50 m od D5 pod ornicí dosahuje přes 500 mg/kg, a teprve ve vzdálenosti 400 m od okraje dálnice klesá více než desetinásobně. 
Nabízí se tedy otázka – zda u páteřních pozemních komunikací lpět na zachování zemědělské plochy a pěstovat na nich maximálně biomasu pro biopaliva první generace.

Další články v rubrice

English ☰ Menu
Nastavení cookies

Používáme cookies a podobné technologie na webových prezentacích České zemědělské univerzity v Praze (pod doménou czu.cz), abychom zajistili správné fungování webu. S vaším souhlasem je využíváme také k měření návštěvnosti (Google Analytics 4), analýze výkonu webu a pro marketingové účely (Meta, Sklik, Google Ads), včetně zobrazování vložených videí (YouTube). Informace o tom, jak naše weby používáte, mohou být sdíleny s našimi partnery působícími v oblasti analytiky, sociálních médií a online reklamy. Nezbytné cookies jsou vždy aktivní. Volbu cookies a udělený souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat v „Nastavení cookies“.