Výzkum mitochondriální DNA pomáhá chránit mořské želvy

Mořské želvy čelí několika hrozbám jako je například ztráta životního prostředí, znečištění moří a oceánů, nadměrný rybolov a klimatická změna. Jednou z největších hrozeb pro mořské želvy, zejména v Indo-Pacifiku, však zůstává ilegální lov za účelem konzumace a obchodu. Tyto faktory způsobily, že jsou mořské želvy dnes zařazeny na Červeném seznamu IUCN a některé druhy a sub-populace jsou dokonce kriticky ohrožené. Ochrana mořských želv je tak klíčová pro zachování těchto živočišných druhů, ale i ekosystémů, které obývají. A právě genetický výzkum má v posledních letech stále větší význam v ochraně mořských želv.

Mitochondriální DNA obsahuje genetické informace, které předává matka svému potomstvu (tzv. maternální dědičnost). Mořské želvy patří mezi migrující druhy a v dospělosti se vracejí na pláž, kde se vylíhly, za účelem páření a nakladení vajec. Díky tomuto filopatrickému chování se v průběhu tisíců let jednotlivé populace mořských želv od sebe geneticky odlišily. Znalost genetiky mořských želv je proto zásadní pro rozlišení jednotlivých populací, definování územních celků pro jejich ochranu, ale i pro identifikaci migračních tras. Genetické metody se dají u mořských želv navíc použít i pro sledování ilegálního obchodu nebo hodnocení dopadu rybářství, jelikož želvy jsou často v rybářských sítích chyceny jako vedlejší úlovky (tzv. by-catch).

Výzkum zaměřený nejen na genetiku mořských želv realizuje na ČZU od roku 2021 Adéla Hemelíková, která je doktorandkou na katedře ekologie na Fakultě životního prostředí. Výzkum probíhá na indonéské Sumatře. První část výzkumu se věnuje dotazníkovému šetření a zaměřuje se na lov a způsoby využívání mořských želv a identifikaci socioekonomických a kulturních příčiny. Druhá část výzkumu se zaměřuje na mapování genetických struktur populací karet pravých (Eretmochelys imbricata) a karet obrovských (Chelonia mydas), které hnízdí na plážích na Sumatře. V červenci letošního roku se navíc Adéle společně se Zoo Liberec a Zoo Brno podařilo na čtyři karety obrovské umístit GPS vysílačky, pomocí kterých se bude sledovat pohyb želv.

Výsledky genetického výzkumu přispějí do globální databáze ShellBank, jejíž cílem je prostřednictvím genetického výzkumu zjišťovat a sledovat původ ilegálně ulovených želv a želvích produktů (např. produktů z želvoviny) nebo želv chycených jako vedlejší úlovek na národní i mezinárodní úrovni.

Výzkum byl finančně podpořen z grantu IGA FŽP (číslo projektu: 2022B0041). Projekt dále podporuje Zoo Liberec, Rufford Foundation, SWOT a Ocean Park Conservation Foundation a je realizován ve spolupráci s Universitas Syiah Kuala (Banda Aceh, Indonésie), Zoo Liberec a Asia-Pacific Marine Turtle Genetic Working Group. 

Další články v rubrice

English ☰ Menu

Na webových prezentacích České zemědělské univerzity v Praze (pod doménou czu.cz) používáme soubory cookies. Tyto soubory nám poskytují možnosti, jak lépe poskytovat služby a dále nám pomáhají analyzovat výkon webu. Informace o tom, jak naše weby používáte, můžeme sdílet se svými partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. V nastavení si můžete následně vybrat, které cookies můžeme používat. Svůj udělený souhlas, můžete kdykoliv změnit či odvolat.