Autorský tým ve složení Václav Fanta, Miroslav Šálek a Petr Sklenička publikoval výsledky svého výzkumu budování sídel s ohledem na katastrofální povodně v prestižním časopise Nature Communications. Článek s názvem How long do floods throughout the millennium remain in the collective memory? byl zveřejněn 7. března a je k dispozici v rámci licence Open Access na stránkách periodika https://doi.org/10.1038/s41467-019-09102-3.
Stačí období dvou generací a lidé zapomenou na nebezpečí, které představují extrémní povodně. Vědci analyzovali polohu skoro 1300 měst a vesnic založených na území dnešního Česka v období od 11. do 19. století. Sledovali jejich převýšení nad hladinou vodního toku nebo umístění v záplavových územích. Ukázalo se, že kolektivní paměť vyprchá dříve, než jsme si mysleli. Zároveň se potvrdilo, že s každou další povodní zůstáváme stále stejně neopatrní či naivní.
Abstrakt:
Is there some kind of historical memory and folk wisdom that ensures that a community remembers about very extreme phenomena, such as catastrophic floods, and learns to establish new settlements in safer locations? We tested a unique set of empirical data on 1293 settlements founded in the course of nine centuries, during which time seven extreme floods occurred. For a period of one generation after each flood, new settlements appeared in safer places. However, respect for floods waned in the second generation and new settlements were established closer to the river. We conclude that flood memory depends on living witnesses, and fades away already within two generations. Historical memory is not sufficient to protect human settlements from the consequences of rare catastrophic floods.