Kritické úseky silnic pro obojživelníky

Řešitelský tým:

Koordinátor aktivity:

 

Řešitelé:
Ing. Milič Solský, Ph.D.


Kompletace databáze, mapování, predikce a ověřování kritických úseků pro obojživelníky na silnicích (AKTIVITA 7)
Obojživelníci patří mezi nejvíce ohrožené skupiny obratlovců. K největším ztrátám obojživelníků dochází na nechráněných úsecích komunikací s vysokou intenzitou dopravy, které přetínají jejich migrační trasy (kritické úseky). Cílem projektu je proto vytvořit komplexní celorepublikovou databázi stávajících kritických úseků. Další kritická místa budou predikována s využitím moderních modelovacích nástrojů a následně v terénu verifikována.

 

Stav řešení:
Obojživelníci patří mezi nejvíce ohrožené skupiny obratlovců. Ohrožováni jsou zejména degradací a fragmentací jejich biotopů (populací) změnami v krajině včetně dopravní infrastruktury. Dopravní stavby ohrožují obojživelníky (i další živočichy) rovněž provozem – rušením, znečišťováním a zejména střety s vozidly. K největším ztrátám obojživelníků dochází na neošetřených úsecích komunikací s vysokou intenzitou dopravy, které přetínají jejich migrační trasy.

V rámci projektu bylo řešeno několik specifických dílčích úkolů, jejichž výsledky by měly přispět ke zvýšení efektivity ochrany obojživelníků v souvislosti s výstavbou silničních komunikací a provozem na nich. Konkrétními výstupy těchto činností jsou níže popsané dílčí indikátory.

Aktualizovaná databáze úseků komunikací, kde dochází k mortalitě obojživelníků. V rámci této dílčí aktivity byla aktualizována databáze úseků komunikací, kde dochází k mortalitě obojživelníků. Výchozím podkladem byla databáze spravovaná Agenturou ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR, obsahující více než 500 takových úseků, do které byla doplněna nová či aktualizována stávající kolizní místa obojživelníků s dopravou. Ta byla rozlišena na riziková, kde byla zaznamenána každoroční mortalita v řádech desítek až stovek jedinců, a dále na kritická (vyšší stovky až tisíce jedinců uhynulých jedinců v průběhu jarních migrací). Celkově bylo doplněno více než 110 úseků. Zdrojem těchto informací byly údaje získané od Českého svazu ochránců přírody, příp. dalších neziskových organizací, a také od subjektů zabývajících se ochranou obojživelníků profesionálně (zejména fi. NaturaServis s. r. o.). Část údajů byla získána na základě vlastního průzkumu v rámci tohoto projektu. Znalost úseků, kde jsou obojživelníci ohrožováni dopravou, včetně kvantifikace míry ohrožení a stanovení úseků s nejvyšším ohrožením (rizikové a kritické úseky), umožní naplánovat opatření (např. výstavbu či úpravu propustků) na nejvíce ohrožených místech, a snížit tak míru mortality obojživelníků.

Predikce míst, kde jsou obojživelníci ohrožováni dopravou. V rámci této dílčí aktivity byla provedena predikce míst, kde dochází ke křížení migračních tras obojživelníků s dopravními stavbami. K tomuto účelu byla použita multikriteriální analýza relevantních environmetálních charakteristik (např. vzdálenost k reprodukčnímu biotopu), dále údajů o výskytu obojživelníků, informací o intenzitě dopravy, frikční mapy a klimatických charakteristik. Výstupem je mapa těchto potenciálních rizikových a kritických míst. V této metodě byla vstupní vrstvou mapa frikčního povrchu, která udává odpor jednotlivých biotopů při jejich zdolávání. Místo průniku migrační trasy s dopravní stavbou bylo identifikováno jako rizikový úsek. Tímto způsobem bylo zaznamenáno 1091 rizikových úseků. Podobně byla provedena i predikce kritických úseků (rizikové úseky s potenciálně nejvyšší mortalitou v řádech tisíců jedinců). Predikováno bylo 22 kritických úseků, které byly situovány převážně na silnicích nižších tříd s nižší intenzitou dopravy. Tyto úseky s potvrzenou vysokou mortalitou by měly být, podobně jako úseky identifikované v rámci předchozí dílčí aktivity, dále chráněny pomocí trvalých zábran a vhodných migračních objektů.

Analýza příčin mortality obojživelníků na komunikacích. Cílem této dílčí aktivity bylo zjistit faktory zodpovědné za zvýšenou mortalitu obojživelníků na komunikacích. Ve spolupráci s AOPK ČR bylo pro následné terénní šetření a analýzy vybráno 24 úseků, zejména kritických (tj. s  vysokou mortalitou obojživelníků v řádech vyšších stovek až tisíců jedinců). Dále byly stanoveny tzv. kontrolní úseky. Jednalo se lokality, kde nedochází k významnější mortalitě obojživelníků a mají přitom obdobné prostorové uspořádání vhodného prostředí v okolí silnic se stejnou intenzitou dopravy v blízkosti mapovaných rizikových a kritických úseků. V rámci terénního šetření všech těchto úseků byly zaznamenávány jejich environmentální charakteristiky, např. vzdálenost reprodukčního biotopu od komunikace, přítomnost liniových struktur vhodných pro migraci obojživelníků či existence a funkčnost objektů na silnicích využitelných k jejich překonání (typicky trubní a rámové propustky). Pomocí zobecněných lineárních modelů byly porovnány vlastnosti kontrolních a kritických úseků. Mezi faktory, které jsou nejvíce zodpovědné za mortalitu obojživelníků na komunikacích, patří vzdálenost k reprodukčnímu biotopu (čím blíže je tento silnici, tím je vyšší pravděpodobnost mortality) a dále počet a zejména funkčnost migračních objektů. V řadě případů jsou totiž propustky nefunkční (poškozené, ucpané apod.), a nemohou tak plnit svou funkci. Dalším výstupem této části aktivity je katalog kritických úseků s jejich lokalizací, detailním popisem, fotodokumentací, mapovými výstupy a návrhy možných opatření ke snížení mortality obojživelníků.

 

Fotogalerie:

Další články v rubrice

English ☰ Menu

Na webových prezentacích České zemědělské univerzity v Praze (pod doménou czu.cz) používáme soubory cookies. Tyto soubory nám poskytují možnosti, jak lépe poskytovat služby a dále nám pomáhají analyzovat výkon webu. Informace o tom, jak naše weby používáte, můžeme sdílet se svými partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. V nastavení si můžete následně vybrat, které cookies můžeme používat. Svůj udělený souhlas, můžete kdykoliv změnit či odvolat.