Zpráva United Nations University Institute for Water, Environment Health (UNU-INWEH) upozorňuje na kritický stav globálních vodních zdrojů a zavádí nový termín „globální vodní bankrot“. Nejde už jen o „krizi“, kterou přečkáme a vrátíme se do normálu. Na mnoha místech planety už totiž přestává fungovat logika „postavíme přehradu, vyvrtáme hlubší studnu a bude lépe“.
Zpráva používá ekonomické přirovnání: řeky a srážky jsou náš „běžný účet“, zatímco hluboké podzemní vody a ledovce jsou „spořicí účet“. Globální vodní bankrot znamená, že spotřebováváme víc, než příroda stačí doplňovat, takže už nežijeme ani z „úroků“, ale saháme přímo do kapitálu, tedy do úspor našich předků.
Jak zmiňuje Oldřich Rakovec, jde o globální pohled, který nutně zjednodušuje, a regionální rozdíly samozřejmě existují. Vody může lokálně přibývat, často ale tam, kde žije méně lidí (například v severských oblastech). Kritické „obilnice světa“ a hustě obydlené regiony naopak patří mezi nejzranitelnější.
Dále podle WMO (2024), State of Global Water Resources 2024, ztratily světové ledovce v roce 2024 přibližně 450 gigatun vody, což odpovídá krychli ledu 7 km × 7 km × 7 km. Paradoxně to může krátkodobě znamenat více vody v řekách a dočasnou úlevu pro některé regiony, dlouhodobě je to ale opačně: jakmile ledovce „dojdou“, tato zásobárna zmizí a sucho se může ještě zhoršit.
Zpráva OSN proto volá po posunu od krizového řízení k „řízení bankrotu“: přiznat problém, přehodnotit poptávku, zajistit spravedlnost a chránit zbývající přírodní kapitál.
„Zpráva zároveň upozorňuje na nutnost změny našeho pohledu na řízení vodních zdrojů s přihlédnutím k celé škále využití včetně zemědělství, ekosystémů a energetiky. Dostupnost vody by se měla stát hlavním tématem aktivit spojených s klimatickou změnou namísto prostého sledování trajektorií vývoje koncentrací skleníkových plynů a technologické mitigace a adaptace. Voda a její dostupnost by dle této zprávy měla být stěžejním tématem politické agendy a environmentálních iniciativ, což může vést k zvýšení jejich věrohodnosti, rozšíření diskuzní platformy a zároveň k praktickým řešením,“ doplňuje Martin Hanel.