Botanik Petr Petřík z katedry ekologie je spoluautorem celoevropské studie publikované v prestižním časopise Nature. Autoři v ní zanalyzovali data z více než sedmi desítek let a z 6067 znovu zdokumentovaných vegetačních ploch v lesích, travních porostech a na alpských vrcholcích po celé Evropě, a to doslova od Irska po Ukrajinu a od Norska po Španělsko.
Jak známo, oteplování klimatu mění biologická společenstva, přičemž druhy preferující teplo se lépe prosazují na úkor druhů adaptovaných na chlad v procesu označovaném jako termofilizace.
Výsledkem aktuální studie je zjištění, že rostlinná společenstva na oteplování v Evropě reagují rozdílně - horská společenstva rostlin procházejí změnou až pětkrát rychleji než ta v lesních podrostech. Odpovídá to závěrům klimatologů, kteří upozorňují na fakt, že nárůst průměrných teplot je nejrychlejší právě v horách. Chladnomilné druhy tam postupně mizí, protože mají omezené možnosti přesunu do chladnějších míst. Louky a lesy shodně ukázaly nárůst teplomilných druhů a úbytek některých chladnomilných.
Dalším z klíčových zjištění je to, že rostlinná společenstva se mění pomaleji než teplotní poměry, v nichž rostou. Tím se vytváří takzvané klimatické zpoždění neboli klimatický dluh, což je rozdíl mezi aktuálním klimatem a doposud pozorovanou reakcí druhů. Vědci tedy očekávají, že v dalších letech mohou následovat rychlejší posuny ve složení vegetace tak, jak budou druhy nové podmínky "dohánět".
Yue, K., Vangansbeke, P., Myers-Smith, I.H. et al. Contrasting thermophilization among forests, grasslands and alpine summits. Nature (2026). https://doi.org/10.1038/s41586-025-09622-7