Ve dnech 20. až 24. července 2026 se na Fakultě životního prostředí ČZU v Praze uskutečnil další ročník tradiční Letní školy FŽP, kterou pořádáme již od roku 2017. Letošní téma Stopy v krajině aneb Co nám rostliny a živočichové prozradí o jejím stavu přiblížilo středoškolským studentům, jak lze pomocí vědeckých dat, historických map, živých organismů i geologických záznamů poznávat stav krajiny a sledovat její proměny.
Hlavním cílem programu bylo ukázat, že jednotlivé prvky krajiny nelze posuzovat izolovaně. Výskyt rostlin a živočichů, vlastnosti půdy, voda, podoba reliéfu, způsob využívání území i zásahy člověka jsou vzájemně propojené. Abychom porozuměli tomu, co se v krajině děje, musíme sledovat souvislosti a vnímat krajinu jako celek.
Mladí výzkumníci si během týdne vyzkoušeli metody, které odborníci využívají při zkoumání krajiny. První část programu byla věnována práci s environmentálními daty, jejich zdrojům, vyhodnocování a hledání vztahů mezi získanými údaji a změnami probíhajícími v krajině.
V terénu se studenti zaměřili na společenstva bezobratlých živočichů. Seznámili se s tím, jak může jejich výskyt a druhové složení vypovídat o podmínkách prostředí a stavu ekosystému. Nešlo přitom pouze o určování jednotlivých druhů, ale především o pochopení toho, proč se na daném místě vyskytují a co jejich přítomnost nebo absence znamená v širších souvislostech.
Další část programu se soustředila na adaptaci měst a obcí na dopady změny klimatu. Studenti poznávali principy modrozelené infrastruktury, možnosti zadržování srážkové vody i opatření, která pomáhají omezovat přehřívání sídel. Při práci s historickými mapami zároveň sledovali, jak se krajina v průběhu času měnila a jaké stopy v ní zanechaly přírodní procesy i lidská činnost.
Významnou součástí programu byla exkurze na zámek Jezeří a do lomu ČSA. V území výrazně proměněném povrchovou těžbou účastníci diskutovali o spontánní sukcesi, řízené rekultivaci a možnostech dlouhodobé obnovy postindustriální krajiny. Přímo v terénu porovnávali různé přístupy a přemýšleli o tom, jak se vzájemně ovlivňují geologické podmínky, vegetace, živočichové, voda a lidské zásahy.
Program doplnily také ornitologické a geologické aktivity. Studenti se seznámili s akustickým monitoringem ptáků, principy jejich odchytu a kroužkování a během exkurze do přírodní rezervace Housle poznávali geologický vývoj území a hledali souvislosti.
V průběhu letní školy pracovali účastníci v týmech také na vlastním badatelském úkolu. Využívali při něm informace, data a poznatky z jednotlivých částí programu, propojovali je a hledali mezi nimi vztahy. Jejich úkolem nebylo pouze popsat jednotlivé prvky, ale pokusit se vysvětlit, co společně vypovídají o stavu a vývoji krajiny. Poslední den své výsledky představili ostatním účastníkům a lektorům a společně diskutovali o svých závěrech.
Letní školu jsme si víc než užili. Vřele děkujeme všem nadšeným mladým badatelům za jejich účast, ale hlavně za upřímný zápal, a těšíme se na další ročník školy u nás na Suchdole.
