Dne 4. října 2025 vstupuje v platnost vyhlášení Národní přírodní památky Lom ČSA – jedinečného území o rozloze 12,3 km2 na Mostecku. Z někdejšího hnědouhelného lomu se stává nejrozsáhlejší plocha ponechaná přirozenému vývoji ekosystémů v Česku. Tento krok představuje významný milník nejen pro ochranu přírody, ale také pro budoucí udržitelné nakládání s posttěžební krajinou.
Po desítkách let intenzivní těžby zůstaly v Podkrušnohoří kilometry opuštěných ploch. Přestože se může zdát, že jde o pustinu bez života, příroda zde dokáže překvapivě rychle vytvořit nová prostředí. Vzniká tu nelesní, člověkem neobhospodařovaná krajina s přírodním charakterem – typ prostředí, který byl v minulosti v české krajině běžný, avšak dnes téměř vymizel. S úbytkem těchto stanovišť mizely i druhy na ně vázané. Právě posttěžební lokality se proto stávají útočištěm pro stovky těchto vzácných a chráněných druhů: patří sem například bělořit šedý, jehož populace v ČR přežívají už téměř výhradně na výsypkách a lomech, dále samotářské včely, které nacházejí vhodné plochy pro hnízdění podobné písčinám, nebo obojživelníci, pro něž jsou místní tůně ideálním prostředím k rozmnožování.
Na přípravě vyhlášení nové památky sehrála zásadní roli také Fakulta životního prostředí ČZU v Praze. Už od 70. let probíhá v lokalitě systematický výzkum, který se od sledování ptačích společenstev a savců postupně rozšířil na celkový vývoj ekosystémů v celé severočeské hnědouhelné pánvi. Ukázal, jak se v čase formují společenstva rostlin a živočichů, jakou roli hraje historické využívání území a proč jsou raná sukcesní stadia s tůněmi a řídkou vegetací klíčová pro zachování vysoké biodiverzity.
Výsledky dlouholetého výzkumu ukázaly, že spontánní vývoj ekosystémů přináší řadu výhod nejen z hlediska biodiverzity, ale také pro společnost. Oproti nákladným technickým rekultivacím, které často nenalézají trvalé využití ani uživatele, přirozená obnova šetří veřejné prostředky a zároveň poskytuje více času pro zvažování finálního využití krajiny. Tento přístup otevírá prostor pro vyvážení ekologických, ekonomických i sociálních potřeb regionu.
I přesto, že vědci o vysokém potenciálu přirozené obnovy vědí, píší a diskutují již několik desetiletí, doposud byla uplatňována jen jako drobný doplněk technicky vedeným rekultivacím (nebo jako dočasné řešení). Nyní jsme tedy svědky přelomového rozhodnutí, kdy dochází k využití plného potenciálu a princip je uplatněn na významné rozloze.
Úspěch vyhlášení NPP Lom ČSA by nebyl možný bez Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která celý proces iniciovala a koordinovala. Odborníci z FŽP pomohli svými studiemi a aktivní účastí na řadě jednání, kde uplatnili výsledky dlouhodobého výzkumu i své zkušenosti z plánování krajiny po těžbě. Díky samozřejmě patří i těžební společnosti, která dokázala akceptovat nový přístup k obnově posttěžební krajiny a svým otevřeným postojem významně přispěla k naplnění záměru.
Vyhlášení NPP Lom ČSA je tedy nejen úspěchem ochrany přírody v Česku, ale i oceněním práce generací vědců Fakulty životního prostředí, kteří ukázali, že i „pustina“ po těžbě se může stát oázou života – a že někdy je nejlepší řešení dát prostor přírodě samotné.
