Využití půdy našimi předky ovlivňuje vegetaci i po dvou stoletích. Na bohatost druhů ale máme přímý vliv hlavně my.
Tým botaniků pod vedením Gabriela Midola a Petra Keila z Fakulty životního prostředí ČZU publikoval první výsledky mezinárodního projektu GRACE. Vědci prozkoumali 6975 vegetačních ploch travních porostů, botaniky již zmapovaných v letech 1946 až 2021, v pohraničí mezi Rakouskem, Českou republikou a Slovenskem. S využitím dobových vojenských map (z let 1819–1853) každou plochu přiřadili do kategorie historického využití půdy (orná půda, les, travní porost, sídliště, trvalá kultura a vodní plocha). Následně modelovali reakci druhového bohatství, složení a ekologických preferencí rostlin na historické využívání půdy včetně současných vlivů.
Závěr byl jednoznačný - projevy přeměn využití půdy mohou být v travních porostech detekovatelné i za 200 let. Místní historické využívání půdy ovlivnilo výskyt některých druhů na základě jejich ekologických preferencí. Na druhové bohatství a celkové složení společenstev mají největší vliv současné podmínky prostředí. Článek je nyní k dispozici v časopise Landscape Ecology.
„Obrovskou devizou, kterou máme k dispozici, jsou právě několik staletí staré mapové podklady vzniklé za Rakouska-Uherska. Samozřejmě jsme předpokládali, že nějaký vliv chování našich předků v krajině na dnešní vegetaci mít bude. Bez takto unikátních a detailních zdrojů bychom ale byli stále v rovině hypotéz. Jsem rád, že jsme nyní mohli tyto mechanismy vyhodnotit. Otázkou zůstává, jak se na vegetaci projeví naše vlastní aktivity v dalekém budoucnu…“, dodal vedoucí týmu Petr Keil.
Citace: Midolo, G., Skokanová, H., Clark, A.T. et al. Nineteenth-century land use shapes the current occurrence of some plant species, but weakly affects the richness and total composition of Central European grasslands. Landscape Ecology 40, 22 (2025). https://doi.org/10.1007/s10980-024-02016-6